Pomáhej nám, Merline.. - Kapitola čtvrtá - 1/2

26. října 2012 v 19:16 | Eileen |  Pomáhej nám, Merline...
Už dlooouho se to snažím dopsat :D tak sjem to prostě utla a hotovo :DD Ať se líbí





Jejím tělem prostupoval chlad. Otřásla se a otevřela oči. Zprvu, než si její oči přivykly tmě, nic neviděla, pak si však všimla siluety ležící vedle ní. Vzpomněla si, proč tam leží a to jí probralo. Nevzpomněla si však na všechno-což ona nevěděla. "Profesore!" zatřásla jím. Cosi zamručel a Hermioně spadl kámen ze srdce. Žije..napadlo jí a začala se zvedat ze země. Chvilku hledala po kapsách a nahmatala hůlku. Zaslechla za sebou kroky. V rychlosti rozsvítila hůlku a rozhlídla se kolem sebe. V tom momentu se otevřely dveře a dovnitř vešla profesorka McGonagallová s ředitelem školy.

* * * *

Seděla v ředitelně, obklopena půlkou učitelského sboru a ředitelem a bezradně vrtěla hlavou. "Já vím že to vypadá divně! Vím, že nemáte důvod věřit mi, ale prosím, věřte! Nikdy bych neublížila profesorovi a už vůbec ne nejlepšímu příteli!" začala vzlykat. "Nemám tušení, co se stalo..."
Profesoři a profesorky na ní podezřívavě hleděli, zatím co Brumbál se zamyslel. Možná...možná ho něco napadlo. Když však roztáhl ústa do povzbudivého úsměvu a chystal se něco říci, ozvala se veliká rána a celý hrad se zatřásl...

* * * *

Něco ho probudilo. Pokusil si sednout, tělem mu však projela palčivá bolest a tak si znovu lehl. "Poppy? Poppy!" řekl téměř neslyšitelně. Co se to stalo? A co to má s hlasem. Znovu se pokusil vysoukat do sedu, rukou se však opřel o něco, co ihned poté spadlo se zaduněním z postele na zem. Co to sakra bylo? Pomyslel si a zlehka se nahnul přes okraj postele. Na zemi ležela...kniha.

Kniha? Co tu dělá kniha?
Pomyslel si a natáhl se pro ní. Tentokrát se mu podařilo posadit se, opřel se o polštáře a pohlédl na titul. "Magie moci.." Zalistoval jí. Byly tam různé návody, jak někoho získat do své moci, nebo naopak lektvary pro oběti, které je měly z tohoto stavu dostat. Samé jedy, pomyslel si. Ale vždyť..ta kniha ležela vedle kotlíku v mé učebně! Vzpomněl si. To by znamenalo že..je Grangerová pod nějakou z těch kleteb a za nic z toho nemůže..V té chvíli se ozvala rána a tlumený křik. Nevěděl co se děje, snažil se přemýšlet. Nakrčil obočí. Návnada. Odlákání pozornosti... Záležitost s Grangerovou měla jen odlákat pozornost od..plánu na znovuovládnutí školy! Uvědomil si. Ztuhla mu krev v žilách a začal listovat knihou. Sum famulus, přečetl si na jedné stránce a začetl se. Čas od času se hrad zatřásl a to Severuse akorát znervózňovalo. "Oddaným sluhou musíš být a bez svého pána nemůžeš žít..." přečetl nahlas a došel mu význam slov. Urychleně se narovnal a se zaúpěním seskočil z postele...


* * * *


Stáli venku. Přiběhla k nim profesorka McGonagallová. "Řád tu bude každou chvíli, Albusi.." "Není čas, Minervo, nevíme, za jak dlouho se jim podaří prolomit bariéru..." řekl a pohlédl směrem k lesu. Hrad se znovu otřásl pod náporem kouzel. "Kolejní ředitelé-běžte to oznámit žákům. Nikdo nesmí opustit společenskou místnost.."

* * * *


Bylo to tu znovu. Ve Velké síni, na chodbách i na pozemcích školy létaly všemi směry barevné paprsky různých kleteb, neškodných, i životu nebezpečných. Bojovali členi Řádu, profesoři, ale i někteří žáci. Ovšem, měli šanci proti temné straně?
Mezi bojujícími studenty byla i Hermiona. "Expelliarmus!" vykřikla a smrtijed, který s ní bojoval odletěl několik metrů daleko. Rozeběhla se pryč se síně a cestou zneškodnila další dva smrtijedy. Nevěděla kam míří, jednala instinktivně. A nebo ne? Vyběhla z Velké síně a zamířila ven. Když vyběhla ven, čekalo jí úplně to samé, co bylo vevnitř. Ona to však nevnímala a běžela dál. Po chvíli doběhla k lesu a zmizela ve tmě....


Pokračování příště
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lau:-* Lau:-* | Web | 26. října 2012 v 19:36 | Reagovat

Je to veeeeelmi napínavé! Jen si pospěš s pokračováním, Eil, nebo to asi moje hlava nepřijme dobře! :D
By mě zajímalo, který prevít začaroval zrovna naší Hermjónu!:D
Doufám, že pravda vyjde napovrch a všichni budou šťastně žít až do smrti, pokud je však na konci nepostihne rovnou! -_-
Ááá, jak já si přeji, abys napsala s tou dvojicí něco..:D:D Něco hodně... :D:D
Ne, dělám si legraci, tvé detektivní případy mám mnohem radši, je to tvůj styl :). Těším se na pokráčko!

2 Marika Tepeš Marika Tepeš | Web | 26. října 2012 v 22:02 | Reagovat

Uh?! Prostě boží... Nevím, co mám napsat, abych se neopakovala... Prostě piš dál a ne s takovými prodlevami. Navíc chválím za délku! Zase o něco delší. Kdyby to bylo ještě, ani bych se nezlobila. Prostě až příliš krátké na takový děj. Je to prostě jedna velká záhada s několika dalšími... Těším se na pokráčko! :-D

3 mrspapi mrspapi | E-mail | Web | 27. října 2012 v 15:25 | Reagovat

super!strašně se mi to líbí a těším se na pokračování:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama