Oblivate! - Kapitola čtvrtá

25. února 2012 v 23:34 | Eileen Nightová |  Oblivate
Má to o odstavec více jak normálně :DD Ale taky román to pořád není :DD
Slova jsou opakována úmyslně, Lau, blbě kecáš, protože tvoje povídky jsou 10000000000x lepší jak moje a nevím co bych bez nich a tebe dělala, ty moje zlatíčko :DD Jinak povídka se mi zdá divná a dejte si pozor na Jigsawa, myslím že se ubytoval u mě :DD Prostě mi hrabe, no. Ale doufám, že kapča se líbit bude. A buďte blond :-* :DDD






Procházela mezi regály. Prsty přejížděla po titulech knih, ani je nečetla a šla dál. Automaticky. Došla do rohu místnosti a natáhla se po svazku pergamenu. Denní věštec. Vzala ho, začetla se do titulky. Nic jí to neříkalo. Podívala se na datum. Podle Gimmy bylo dnešní. Sakra už by si jméno té rusovlásky měla zapamatovat. Sedla si ke stolku, četla si různé titulky a snažila se něco si vybavit.
Pak se ozvaly dveře. A dívka letěla pod stůl. Automaticky.

"To snad nemyslíš vážně, Alecto!" Byl naštvaný. Carrowová mu právě oznámila, že její vinou jsou další čtyři studenti na ošetřovně. "Nemyslím, pane řediteli," odsekla a z oslovení odkapávala ironie, "ty haranti mě neberou vážně!" "A ty zase nebereš vážně mě, odcházíš od tématu." Povzdechla si, rozrazila dveře a vešla do knihovny. "Ne, opravdu jsem nesmazala paměť tý šmejdce. A bratr taky ne." dodala když uviděla jeho výraz. "A navíc, proč tě to zajímá? Měl jsi s ní něco a zapomněla to?" ušklíbla se. "Velmi vtipné," zavrčel, "jen mohla vědět něco důležitého pro nás." Opět se zašklebila. Jasně. Teď mě omluv, mam lepší věci na práci." řekla a odešla z knihovny. Povzdechl si. V tu Hermiona zakopla, vrazila do regálu v oddělení s omezeným přístupem a ten se na ní zřítil...

Lekl se. Myslel že v knihovně nikdo není. Chyba. Dovlál do oddělení s omezeným přístupem, aby zjistil co se stalo. Na zemi pod regálem někdo ležel. Vytáhl hůlku aby regál zvedl. Knížky ječely, avšak...nebyla tu knihovnice, která by přiběhla a začala nadávat. Vše pomocí kouzel umlčel a regál postavil. Na zemi ležela postava s hnědými nezkrotnými vlasy a pravděpodobně nebyla při vědomí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Laurinka Laurinka | Web | 25. února 2012 v 23:51 | Reagovat

Oh. Kdyby tak byla tato povídka "komentářová" , tak bych přidala něco jako:

Zhrozil se. Možná trochu doufal, že nic neslyšela, ale...
Přistoupil k té ležící bezbranné dívce a klekl si k ní. Nevěděl proč, ale chtěl ji pomoct. Nejdřív s ní jemně zatřásl.
"Slečno Grangerová," hlesl potichu.
Jindy by k němu přiskočila Pomfreyová i s lehátkem, kdyby chtěl. Ale tentokrát prostě nechtěl!
Neprobírala se.
Zvedl jí a odvedl do ošetřovny.

Možná, kdyby to mělo o odstavec více, tak by to bylo lepší, ale.. Nicméně, je to nádherné. :D
A děkuji Ti mnohokrát. Teď asi budu přidávat povídky častěji ;)! :-*
I ty krátké,trošku si mě totiž inspirovala :-D. Tak zatím!:)
Dobrou:-*♥ , nejdražší.

2 Eileen Nightová Eileen Nightová | 26. února 2012 v 4:38 | Reagovat

[1]: Ach zlato, ty mi čteš myšlenky, něco takovýho jsem měla na mysli :DD

3 Marika Dráculová Marika Dráculová | Web | 26. února 2012 v 17:23 | Reagovat

Ou! To bylo nádherný! Moc hezky píšeš. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama